Lávka se neprolomila
Lávka se neprolomila
Naježily se dravé hlavolamy,
ovečky spásají vlčí mák.
Odbila osmá, máma zavolá mi,
táta to udělá zrovna tak.
Ze spár mých dveří stéká černá smůla,
po klice slehly se veřeje,
nejtmavší kouty vedou sedm - nula,
peřina dusí a nehřeje.
Na záchod za mnou dusají ďasi.
Telefon mlčí od ucha k uchu.
Srdce mi hrudník roztluče asi,
rozhodně mám víc očí než vzduchu!
Přerostl náš dům střechou do vesmíru,
podlahu spolykal chrysopras.
Chytím se rychle šály obřích štírů:
hrom do mě bac, kdybych nevyváz!
Hodně to houpe, kam se hrabe voda!
Hlava se žaludku točí dál...
Až přijdou naši, pěkně si je podám,
ovečkám už jsem to spočítal.
Komentáře (6)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
27.11.2020 22:54:50 Emily Říhová
Strach má oči veliké
zvlášť když je nám málo let... ;)
27.11.2020 23:39:19 Fitzi
Spíš jim závidím tu svěžest, s jakou umí v situacích videt dalsi možnosti. ... děkuji :)
