Portál snění

            Když měsíc šat svůj obléká,

                  do třpytek noci hvězdy kreslí tvary.

                        〜 〜 〜

                  Tma tichá je

                    vlní se

                  jak voda stříbrná.

                        〜 〜 〜

            Plujeme nocí,

                  portálem snění,

                    meluzína šeptá jemný soprán,

                  korábem vlníme vody

                    zrcadlem času

                  po nebeské pláni.

                        〜 〜 〜

            Nekonečno plane, září,

                  břehy snů se v dálce ztrácí

                    mezi osamělými kometami

                  vyvažuji opuštěná závaží.

            〜 〜 〜 〜 〜 〜 〜 〜 〜 〜 〜 〜

            Nad lodí,

                  bílou kotvou

                    přitahuji tajemství.

            Do skleněného kalichu

                  sbírám střípky nebeské rosy.

                        〜 〜 〜

            Ukolébavka v něžných tóninách

                  letí půlnoční nocí,

                     tam, kde se nenachází slova,

                  jen ticho promlouvá.

                        〜 〜 〜

                  Tam duše nehybná,

                       v hlubinách světa

                  hra vln zůstává.

 

            Hledáme, kde láska se skrývá.

                  Proč v každém kroku

                      ztrácí se její stopa?

                        〜 〜 〜

            Čas je stín, co světlu se nepodobá.

                  Křídla lámou se tak křehká,

                     v duši touha, co tě hledá,

                  když do stříbra se perla schová.

                        〜 〜 〜

            V čisté slze krása ukotvená,

                jak v růži její svatá spása.

                    Květy šeptají svým jazykem,

                barvy pohlcují bledé stíny.

            〜 〜 〜 〜 〜 〜 〜 〜 〜 〜 〜 〜

                  Krása je okamžik

                      zlatou nití navlečený.

                  Každý akord je naše cesta.

                        〜 〜 〜

            Hudba v nás je věčný zázrak,

                  když se struny rozechvějí

                      a vzduch tancem ožívá,

                  tóny obsazují prázdná místa.

                        〜 〜 〜

          Když umlknou všechny zvuky,

               zůstane jen píseň,

                  co v srdci věčně dýchá.

            〜 〜 〜 〜 〜 〜 〜 〜 〜 〜 〜 〜