V Hrsti
V Hrsti
Anotace: O ironii času, osudu i sadistické zábavě toho nahoře. (Bezrozměrný verš s jambickou tendencí)
Tak dlouho jsem chtěl
mít život pevně v hrsti,
že mi zatím tekl mezi prsty,
jak nebeská vata při nízké oblačnosti,
přes hřebeny hor.
Pak svlékl jsem ze sebe
svůj sepraný oděv
a nahý, umluvil Boha ke vzájemné shodě
- aby nechal slunce zapadat na východě,
času na odpor.
Na oplátku vzal mi hlas,
a tak mé rety oněmělé,
mlčky proklínaly mazaného stvořitele
jenž uvěznil v mém brzy mladém těle
starou psyché.
Na větvích jalbka,
co kdysi byla zralá,
znovu se jen v poupatech ukrývala
a má duše v děsivém křiku umírala
leč rety - stále tiché.
Komentáře (11)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk26.11.2014 21:05:13 střelkyně1
skvělé a já si tvé texty vždycky ráda přijdu přečíst:)
26.11.2014 21:10:43 Tom Dvořák
Koukám, že jsem chytnul nějakou tvou extra dobrou naladu ;)
26.11.2014 21:15:05 střelkyně1
a to je dobře protože ty umíš a máš v životě zelenou a jedeméééééé:-)
24.11.2014 22:11:45 Amelie M.
pěkný.. zvlášť první dvě sloky mě zaujaly..
24.11.2014 22:13:39 Tom Dvořák
Děkuju! Zaujal tě nějaký konkrétní obrat, nebo myšlenka?
24.11.2014 22:17:18 Amelie M.
zaujalo mě v první sloce to, jak jsi takové to klišé o životě, který se snažíme držet pevně v rukou a tím ho vlastně škrtíme a on se nám z těch rukou vysmekne.. pojal naprosto nekýčovitě a originálně.. palec hore.. a celkově to na mě působí velmi originálně.. a hluboce..
24.11.2014 22:19:34 Tom Dvořák
Tohle dílo vyrostlo tak nějak spontánně kolem rýmu "v hrsti - prsty". Prostě bez většího zamyšlení jsem do toho chtěl promítnout okamžitou náladu. Jsem rád, že se líbí, tím spíš, že za tím nebyl nijaký větší plán :)
24.11.2014 22:20:17 Amelie M.
jenže o tom to je.. taková ta opravdová dílka vznikají bez většího úmyslu :)
