Anotace: O tom, jak žijeme. Stručně.
Možná stačilo říct pár velkých slov
krajina zapomnění neslyší
Stavíme mezi sebe ostnatý plot
nikdo z nás už cesty nekříží
Možná dnes pod víčky schovám svůj strach
les poklidně šumí, nevidí
Přání snílků stíráme jak na kredenci prach
spěcháme, voláme, nemáme, čas nás pohltí
Možná, že ti dnes smutek prominu
oblaka sunou se dál, nic je nedrží
Všichni se nevejdeme za sukni máminu
Proč se v koutě krčíš ?
Možná, že si jednou přestanem lhát
život utíká, možná už pádí
Dříve, či později přestanem se ptát
vůně nicoty nás všechny svádí
Možná, že jednou ucítíme klid
láska je bolavá, schovaná
Za humna dávno schován je sluneční svit
počkáme v mlze, maličcí do rána
Já myslím, že na uvítání je tohle fajn...beru:-))
Jóóó..chybky tam sou...to se časem vypiluje (ale stejně nikdo nikdy bez chyb a nedokonalostí nepíše)
Takže pěkný večer, a další fajn dílka.
RM.
06.01.2015 20:34:50 | Robin Marnolli
Děkuju :)
Já se ani nesnažím a vlastně ani nechci psát takříkajíc dokonale. Podle mě dokonalost za prvé není, za druhé pokud se jí někdo přiblíží, je to nuda a nemá to autentičnost. Chyby jsou, budou, ale tak nějak vyjadřují mojí osobnost.
Děkuju za reakci, vážím si toho !
06.01.2015 20:40:28 | Gabri Ela
Já myslím, že dokonalost u lidí neexistuje... navíc v poezii... je to často o úhlu pohledu...jasně...lépe či hůře napsané - cvikem se trochu vypiluje... :-)
Ale spíše je někdy zajímavé, když někdo nějak vyčnívá...nepíše tuctově přes kopírák to, co tisíc jiných, a to pak oko zaujme...
Přeju hodně inspirace a příjemné čtení tady:-)
RM.
06.01.2015 20:47:08 | Robin Marnolli
Neexistuje myslím v ničem. No.. cvik.. Píšu zhruba 5 let, tak ten cvik už tam asi trochu bude, ale vím, jak to myslíš :)
Děkuju :)
06.01.2015 20:49:02 | Gabri Ela
Jelikož jsi tu nová, tak se raději zeptám - stojíš o věcnou kritiku, nebo píšeš pro radost?
06.01.2015 20:07:08 | Tom Dvořák
Pisu proto, ze mam prehrsel myslenek v hlave, ktere musi nejakym zpusobem ven. Takze vecna kritika je na miste.
06.01.2015 20:11:30 | Gabri Ela
Ok, máš tam pár opravdu krásných momentů. Neskutečně se mi líbí "všichni se nevejdeme za sukni máminu". Ostatně i zrýmování s "prominu". Stejně tak "počkáme v mlze, maličcí" a podobně. Hodně to ale táhnou dolů některá rýmová klišé (strach-prach), nebo gramatické rýmování (lhát-ptát).
Rytmus občas taky nehraje, ale to není úplně důležité u tohohle stylu psaní. Zaměřil bych si na ty rýmy, může to být fakt moc dobré.
06.01.2015 20:19:57 | Tom Dvořák
Dekuju, popravde normalne pisu spis o jinych tematech, tohle me napadlo dnes pri poslouchani Nohavici. Dnes sem jeste poslu jednu kratinkou povidku, tak kdybys chtel reagovat, budu rada :)
06.01.2015 20:26:33 | Gabri Ela
Dnes asi nepošleš, limit je dílo denně ;) Zítra se budu těšit!
06.01.2015 20:28:11 | Tom Dvořák
Aha, tak děkuji za upozornění! :) vlastně to není povídka, jen takových pár vět toho, co vystihuje věci, co nejraději píšu.
06.01.2015 20:31:31 | Gabri Ela