Anotace: mě i sobě
zavřel jsi mne jak studnu
v níž shlíželo se nebe
zavřel jsi mne dřív
než stačila jsem hvězdy
v rov svůj pochytat
a břízám zimou
otřásly se vlasy
pro lože zlatem vystlané
chodníky k duším spícím
píší epitaf
pak vstvy odkryly se
obnaženým bolem
v karmickém kruhu
osudových vin
my chtěli pravdou sobě být
či vzorem
odpusť mi prosím
poutníče dávný
čím z dlaní žízeň
tvou teď uhasím...
02.11.2016 12:41:32 Jort
...zavřená hospoda je taky smutná...
03.11.2016 13:53:51 Jeněcovevzduchukrásného
Nespoléhej na hospodu, nos při sobě čutoru, :-)s kořalkou, pochopitelně:-).
No, ale jinak to napsala moc hezky.Fakt.
31.10.2016 21:07:52 Frr
to je tragické-antických rozměrů..Gábi, vím ale, že z Tvých dlaní tryská
mořská pěna a odlesky záře bájných majáků /díky Bohu../ :-D* ST*
02.11.2016 12:02:42 Malá mořská víla
to ta dušičková atmosféra a taky jsem něco četla o karmě ...tedy ne té plynové ;-)
děkuji