Omšelé stáří

Stáří
mile se tváří
Ale máme to všichni vyšramané
Kdo říká Ne
ten nejvíc
Protože uznává jen
starý rub a líc

Hodnoty se mění
Lidé jsou složitější
a vzdálenější

A nikdo nechce chápat
co bylo už není
Každý se chce drápat
a chvástat
co dokázal

A všichni mlčí o obětech
A křivdách na dětech
A o semínkách co uschly ve květech
A zhaslých hvězdách ve světech

Z kterých utíkáme
v naději
že se již nepotkáme

Sami se sebou