ŽIVÍ A MRTVÍ
ŽIVÍ A MRTVÍ
Anotace: @&@
ŽIVÍ A MRTVÍ
propouštíme do všech svých nasákavých pórů
dravý vzduch přítomnosti
prošpikovaný agresivními příměsemi
o to víc toužíme po čistém nadechnutí
jak ale odfiltrovat jedy
lepkavou podbízivost
dusivě zvířený prach
prostupující všechno kolem nás
pro přežití se upínáme k živým
zatímco v mrtvých jsme kořeny zapuštěni
mělce i hluboko ve vrstvách
dříve než splyneme sami se zemí
čerpáme živiny do vlásečnic
předáme také něco těm po nás?
…něco…
…nebo raději snad nic…?
Slezsko, 6.5.2018
https://www.youtube.com/watch?v=ro_bLjhhEco
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskVelmi pěkné - inspirovalo mi asi k tomuto:
přes bezbranné brány své duše
jsme tupeni smrští přítomnosti
křičící zlobou dní
když toužíme po čistém nadechnutí
je nesnadné očistit já
od jedu lepkavé podbízivosti
dusivě zvířeného prachu
pronikajícího nejen tělem
chceme – ach chceme žít stále
zapomínáme na konec při živých
však v mrtvých vždy máme své hluboké kořeny
– mělce i ve vrstvách
dříve než splyneme sami se svou zemí
načerpáváme duši života s pokorou tichou
předáme něco též těm po nás?
…něco…
…nebo raději jen z hmoty nic…?
26.05.2018 09:10:26 | ARNOKULT
Děkuji za tak znělou odezvu - do komentářů je jí až škoda... :-)
26.05.2018 13:07:46 | Amonasr
možná se učíme odpoutanoSti ... úsměv... z
11.05.2018 16:25:26 | zdenka
To je pěkný a originální postřeh, Zdeno - moc se mi líbí. Ano, i to je někdy hodně důležité... Děkuji :-)
11.05.2018 16:30:24 | Amonasr
... morbidní dnes napadají tě chuti ...
... kde vězí čisté tvé svědomí ...
... ostré i tučné je tvé živobytí ...
... občerstvuji se útěchou ...
... obnažující můj dar chutí ...
... a zanedbávám hlad plna prošpikovaných dat ...
... s plným bříškem musím se smát ...
10.05.2018 21:11:48 | Marcella
I já se směju nad další z Tvých vtipných reakcí - děkuji :-))
11.05.2018 16:13:40 | Amonasr
Říkám si, kdybych nepředala za celý život vůbec nic, lásku, úsměv, pohlazení, byl by můj život ještě více nicotným, než zcela určitě je...
10.05.2018 19:05:19 | Helen Zaurak
Naprosto souhlasím, Helen, ovšem s jednou podstatnou výjimkou - Tvůj život zcela jistě nicotný není... ;-)
11.05.2018 16:12:21 | Amonasr
Ami....ach ten začátek.....připadala jsem si jako konzerva, kterou otevírají pěkně drasticky tupým otvírákem....už když jsem viděla název, zatrnulo ve mně.....a s obavami jsem začala číst....jak jsem došla k slovu nadechnutí....fakt jsem se nadechla! jenže pak...Ty jsi tak...bolestně naléhavý.....já nevím....možná to je tím, že mně strašně bolí v krku...a prostě...jsi na mně navalil ještě tíhu rozhodování...............NÉÉÉ...dělám si srandu....chechtám se...tedy s bolestí, neboť mně opravdu bolí v krku....ale tak nějak to cítím....ovšem...vzhledem k Tvé jemné povaze to zlehčuji, ale...ten začátek jsem opravdu tak prožívala....**ST**
09.05.2018 18:07:33 | Anděl
Pokusil jsem se vcítit do Tvé situace Anděli, a číst tohle s bolestí v krku je opravdu asi dost velká zatěž... ;-)) Tak se raději prolévej zázvorovým čajem, ať jsi co nejdříve fit! :-)
09.05.2018 20:17:01 | Amonasr