Sošky z nepálené hlíny

Sošky z nepálené hlíny

 

Jak sošky z nepálené hlíny
jsme přišli na svět stvořeni
Podobu nám daly geny
po předcích zděděny

Pár prvních krůčků padáme
vlastní zkušenosti sbíráme
Od dospělých se učíme
své vnitřní dítě ztrácíme

Svá první slůvka říkáme
ze rtů rodičů odezíráme
Názory cizí přijímáme
se stádem lidí běžíme

V životě stále hledáme
nové mety zdoláváme
Na vrcholy se šplháme
tam samotu nalézáme

Podstatu svoji hledáme
hliněnou sošku nalézáme
K obrazu svému tvoříme
sami sebou se stáváme

snad

Autor vlnka, 26.04.2019
Přečteno 349x
Tipy 6
Poslední tipující: Krahujec, Květka Š., Cappp, šerý, Amonasr, Marten
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Na básničce je pozoruhodný nápad s hliněnými soškami. Tam břinkla nějaká hlubší, i když nedotažená reflexe a autorka to správně vypíchla i do názvu. Rýmy "me-me" nejsou pro takto náročnou tematiku vhodné. A chtělo by to ještě pořádně pracovat a vystopovat tu závažnost, která plněji a nečekaně šarmantně filozoficky zní v poslední sloce i závěrečném "snad". Pochvala za nápad, zřejmě skutečně z vlastních hlubin (?)

27.04.2019 06:44:41 | Karel Koryntka

Díky, za zastavení a komentář. Jsem ráda, že tě má myšlenka zaujala, i když si nejsem na 100% jistá, jestli jsem náhodou někde kdysi nečetla o soškách v jiné souvislosti.

28.04.2019 12:53:29 | vlnka

Tvá vlnka, až na můj břeh. A zvlažila...

26.04.2019 22:56:02 | šerý

Děkuji, ráda jsem ti poslala trochu ze svého vlnění :-)

28.04.2019 12:49:36 | vlnka

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí