Duše v bouři

Duše v bouři

V noci zahalené do kabátu té nejsmutnější vdovy posadím se do okna.
Můžeš přijít zabít démony v mojí hlavě?
Ráno budí se dřív než já a škrtí mi duši hodinu co hodinu.
Střípky šťastných okamžiků rozpadají se v bouři běsnící za tím oknem a nechávají se odnášet divokým větrem.
Co víc můžů dělat než být tichým přihlížejícím?
V bouři nedá se bojovat.
I kdybych sebevíc chtěla, jsem hned prvním bleskem zasažena.
Můžu jen vyhasnout.
Autor v mysli zatoulaná, 30.03.2020
Přečteno 59x
Tipy 8 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: Marten, Jaruška, Roser, Dobrodějka, jenommarie
ikonka Komentáře (3)
ikonka Komentujících (3)

Komentáře

Velmi pěkná, ale bylo by škoda, kdyby jsi vyhasla. Nic není tak zlé, jak to na první pohled ,, vdovy" vypadá. Šťastné okamžiky opět přijdou .-)
....ST...

30.03.2020 21:35:14 | Jaruška

Smutné, ale moc hezké.

Nepropadej beznaději
K ničemu Ti není
Je proč žít, vždy mít naději
Nechtěj slyšet klení

30.03.2020 21:21:52 | Roser

I Fénix vstal z popela. Moc hezky napsaná :-) "ST"

30.03.2020 14:16:47 | jenommarie

© 2004 - 2020 liter.cz v1.4.9 | Facebook, Twitter