nesouznění z krovu tmy
vykročilo šedí dní
k utrpení na zemi
cestou plytkých mámení
mrazem ticha bezvětří
čistě znějí varhany
jež se s hříchem nebratří
ani s tvými slzami
které marně polykáš
když strach z prázdna zvítězil
jmenuje se kníže Čas
srdce v kámen proměnil –
oknem hledíš do noci
ponížen svou bezmocí
Toto je opět hodně niterní 
a silně hluboká báseň. 
Některé zkrátka nezměníme. 
S časem se nedá prát. 
Snad jen vděčně přijímat 
vše se naučit.
Než nás pohltí.
Svou duši netýrat
umět i trochu žít.
 *ST;) 
Pěkný nedělní večer přeji
06.09.2020 18:38:55 | jenommarie