BEZČASÍ

na strunách času kdesi
nesmělý úsvit dne
kde běsi tě neděsí
v zábavě šalebné
když oči znalé krásy
vidí jen vzdálené
u moře bezčasí

neschůdné břehy řeky
ve stínu starých vrb
kde vzpomínám bezděky
na dědův dávný krb
ve kterém oheň z buků
osvítí temný srub
stěn suků bezčasí

já z okna hledím stále
než měsíc vykročí
za horou nenadále
na konci úbočí
při zasnění mých očí
u nekonečna hvězd
vesmíru bezčasí