FIELD

Anotace: Z blat do hoven.

Spím kleji den.
Zřím moc větru.
Jářku já to řeknu.
Tluču hlavou o zdi.
Vymaluj si byt rudě.
Z kusy šedé hmoty.

Bojím se konců, zarputilých.
Naříkám bdím, už nic neříkám
Vyblitý na konci dne, všude kde?
Zlom nastal, šedivost povstala.
Zahalena do plédu zkurveností.

Rozbit na atomy, cestu si klestil.
Takže už není, nemá už bebí.
Zaklet do nehoráznosti, pohodlné.
Niterně se tu ledabyle sune, tu zbude?
Tma pokryta všedností vytlačeného dne.
Zebe je zima jež tě vzývá, kývá hlavou pláče.

Do jámy lvové skáče, náhle smáčen krví vlastní.
Zhasni to světlo, je tak zvláštní v područí vášní.
Zalehni granát ne nejsi hrdina, utíkej nač umírat.
Zlostí umlácen člověk, nenávistí nucenou zrůdnou.
Povstal člověk bytost lidská, masa vstala a jen žrala.
Vypadni odpadni vychladni, výstřel zazněl nadutě.
Nehoráznost polichocena zlovůlí, trojspřeží pekelné.
Zle je tak vehementně, nepoznám tvoji odvrácenou tvář.