JEKOT

JEKOT

Anotace: Zavři uši, otevři řiť.

Kreslím čáry, sbírám
máry. Unuděn posazen
do ulity stroboskopů.
Dny si kopu, před sebou,
kvapně valím. Jsem jen tečka na
konci vět, zoufale hranatá.

Den si začal, tak jsem ho
zmačkal. Drhnu špínu ze své
duše, řekl psychopat suše.
Únik počátek, splátek za život.
Nebo spíše za podlost, umanutou.

Řvu tajně a potichu, jen pro pár
lidí co ocení, zurčení. Ztrácím jas
oblepen nálepkami, proč mi je dali.
Jo asi proto, aby mě ocejchovali.
S kým že mají tu čest, nebo paradigma.

Strojím se do hesel, lezu vzpřímeně po
nicotné stěně. Jsem sémě už otevřené.
Je mi stejně, blbě, ješitně, pochmurně.
Ztrácím vklady, jako žena věkem vnady.
Usnu spánkem, ulpím, strhnu stěnu bigotnosti.

Zlost či ponurost je mým hostem, v té mé talk show.
Mluvím hlasem, není v mém organismu zbytečný.
Ptám se tím hlasem co je jen tam uvnitř, znuděn už.
Možnosti došly oběšenec se houpe, zoufale a hloupě.
Hraji hru na osud na věčnost, úniková hra z těla ven.

Křičím i když oběšen, hláskem mrtvých černých věnců.
Usmrcen zapomněl dýchat, kýchat, do jiných těl vnikat.
Zlost upoutaná svázaná stále tu je, jen trochu řidší.
Krok sun krok takže tanec, ranec nezbytných pohybů.
Umlácen v tváři už nepoznatelný, byl to člověk byl a nezbil.

 

 

Autor triceps, 24.11.2020
Přečteno 106x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí