ZAVŘENO

Anotace: Bylo už dávno.

Bliká světlo,
svůj poměr
ke světu, jako
podnětu. Říká
je mi možná
zle. Podívej se
na mně zpříma, do
ksichtu. Uvidíš
paniku, bolest
tělesnou.

Neuvidíš cool.
Uvidíš jen půl.
Rozsypaná sůl.
Krotitel neduhů.
Nechci nikam, 
nepůjdu. Srazím
auto, rozbiju ho
na součástky.
Rozvinu svá křídla
a poletím. Zřídka
jen pomaloučku
potichu, bez dechu
skrze noční rozpustilosti.

Šlápnu na brzdu, marnivou.
Až tu nebudu. Zbydu
jen jako, chmýří co
čepýří se. Zbloudilec
uschovaný, poleptaný
příkrovem lpící hmoty. Svítím
zhasínám, vznikám
zanikám ulpívám.
Ukápnutá slza, krutá
připomínka faktu. Toho
že už ani stín, nic nevypoví.

Rozepínám hlínu, zem.
Zvěst velmi plytká. Tiká
to tvé srdce, pohnuté.
Zářím velmi spoře, hoře
odložené do šuplíků.
Začátek, nebo konec.
Odkud se podíváš. Z téhle
strany, je to happy and. Z
téhle zase, příběh posmutnělý.
Násilné veselí, smutné dny
kde je klid a palčivost, nesmělá.
Mé zrudnutí ve tváři, vidět není.
Úšklebek jako pohlavek, nemotorný.
Stáhnu z nebe hvězdu, vložím
do těla bez tvého. Zhasla neoživí
schránku zdechlou, jsi už dávno mrtví.
Teď to víš, zázraky všechny, už kamsi
utekly.