Sbírka: (S)hluky slov
Kal teskné touhy hrotem kordu
si význam kreslí do akordu,
když kapkou krve,
ne-poprvé,
se bolest vpíjí do mých vizí,
jen na okamžik, než zas zmizí.
Klam táhlých stínů do iluze
mne bodá ostnem anakruze.
Ty chvíle snění,
ne-cítění,
a náhlé bytí prosté tíže
jsi beztvarostí dál i blíže.
Krok dechu někde v mezičase
mi tiká tepem. Dávno pasé
jsou prázdné city,
ne-odžity,
a kradmá stálost pomýlení
se jednou možná sama změní.
Křik němých tezí tupým ostřím
se tóny hlasů časem zostří
a možná věčně,
ne-konečně,
si srdcem prozní zcela hluše
i odstín slzy - pláče duše.
Přebolení nosí čas a Tvoje verše mnoho krás. Mám rád novotvary a Ty je s citem používáš.
28.01.2021 21:38:15 | Akrij8
konfese života, JENŽ NEMŮŽE BÝT PLANÝ-až na dřeň**:-D* ST*
27.01.2021 23:32:05 | Frr
....Je to ne náhoda,že se mi to schází z více stran a v různých podobách. ...i skrze Tvé verše. ....Vy světlení....Ji./úsměv/
27.01.2021 19:50:26 | jitoush
nesluše a možná sluše ... úsměv.z
27.01.2021 19:38:15 | zdenka
Ráda tě čtu Alegro, tato tvá je nádherná. ST
27.01.2021 19:35:22 | Vivien