KONTRAST

Anotace: RD

Ďábel v hlavě.
Rád si hraje.
S tvojí pamětí.
Hodil bych ji do
bujarého smetí

Neměnnost, napětí.
Kroků jen pár, jsi
to ty, tam se houpeš.
Vypláznutý jazyk,
pár záškubů nohou.
A už nejsi kdepak
už nezazní, poslední
ukradená z úst věta.

Ukrutný mrákotný
podivín. Motýl létá
na tvé tělo sedne.
Hnedle vedle zase,
čmelák obrovský.
Koláž ze sídel,
neprůsvitných křídel.
Lovec světla ještě
spí, až se probudí.
To světlo najde a i
tvůj úděl zneškodní.

Moje duše zatím kluše.
Zazvoní zvonec a náhle
je tu všeho, reciproční konec.
Slyším hluše, nic netuše.
Ta má, jest propíchnutá.
Zalepte ji prosím, nebo
novou bych uvítal.

Už nelítám, na dně řeky jsem.
Boty z betonu těžce se
v nich chodí. Ale už mně
vytáhněte, dost už bylo vtipnosti.
Nevyslyšen, stále ještě živ. Zcela
cizí lovec prázdných, nelogických
slov. Tak jen pojď, zde jsou jich tuny.
Hlavně politikům z huby, pronášejíce je.
Bludy, slova co nic neznamenají. Jsou
jich milióny. Je to příděl, fekální bezmoci.