UTÍKEJ

UTÍKEJ

Anotace: RD

Vložen tam uprostřed těla.
Tam vězí korouhev nenávisti.
Flintu čistí, vloží kovovou smrt.
Tak už vystřel, nejsi si jistý.
Výstřel vyšel, díra uprostřed čela.

Co na to včela, někoho zabije?
Upil se k smrti, játra poničená.
Střet různých, zlovolných, nenávistí.
Umučen pak jen plen, ponižován.
Už nechci, uhašen plamen strastí.

Je to na tobě, jako zvíře v kovové pasti.
Uhryzne končetinu, bolest nevnímá, je pryč.
Vezmu si tyč praštím a ještě, člověk je zvíře.
Animální bytost, krutost nosí si pod pokličkou.
Cestu si nosím sebou lžičkou naberu, sežeru.

Padám stále jen padám, zachvácen strnulostí.
Vidím kosti vybělené sluncem, podle jsou mé.
Nač tedy ta hra na život, když už jsem, podlý.
Padlý ve válce civilistů o život který nemá konce.
Už nesním, nevěřím, jen se plahočím, utvrzen v...

 

Autor triceps, 19.04.2021
Přečteno 61x
Tipy 5
Poslední tipující: Měsíčník, mkinka, Iva Husárková
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Takové myšlenkové pásmo střídajících se obrazů, které na sebe navazují tím, že se chytly toho před sebou za cíp kabátu. Osobně se v tom bez plné koncentrace ztrácím, je nesnadné dílo jako je toto číst, i když se v něm ukrývá mnoho zajímavých obratů i myšlenek. Zaujalo mě, tak na tvůj profil ještě někdy zavítám...

20.04.2021 19:15:07 | Měsíčník

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter