Jak?

Píseň z básně

 

Jak dnem se mží

a v drobných kapkách padá voda z mraků

a kane změtí úzkosti i strachu,

jež zrcadlí se v kalužích,

jak vlastně žít?

 

Vždyť smysl cílů cosi vymazalo.

Vždyť příliš mnoho strastného se stalo

a tak málo

nadějí přetrvalo.

 

***

 

Jak dnem se tmí

a těla domů svírá souhra stínů

a splývá silou smíření i splínu,

jíž rozpíná se v ulicích,

jak opět snít?

 

Vždyť každá touha vyzní do ztracena.

Vždyť zklamání je příliš velká cena

a ta změna

nebývá pochopena

 

***

 

či nahrazena,

když tíha prostých faktů

je synkopou změny taktu.