Sbírka: (S)hluky slov
Sled tónů mlhy v jemném prstokladu
co okamžikem padá v časném chladu,
co okamžikem těžkne,
tak spěšně,
tak neodvratně do rosného bodu,
jímž kapky vody prosí o svobodu.
Změť v bílém prázdnu mrazivostí pěje,
když smysly plní silou beznaděje,
když smysly plní tichem,
mnou vzniklém,
mnou rozechvělém hlasy mnoha vzteků,
jež umlkají do pouhého vzdechu.
Spleť marných přání umučených strachem
se mění, slábne, čeří ranním nachem,
se mění, slábne, mizí
v mé vizi -
- v mém probuzení nahé identity,
jíž touhy znějí s křikem neodžity.
Skvělé!
19.03.2023 20:03:00 | Vavřineček
Užil jsem si ji*
17.03.2023 19:33:22 | šerý
STrašně moc se mi líbí...
17.03.2023 17:05:51 | Koala
Moc pěkné.
17.03.2023 11:45:51 | Šimon Šrám
Tvá báseň je vzácná ST* prosím uložím si ji*
17.03.2023 09:31:06 | Frr
jedním dechem
17.03.2023 09:13:30 | Vivien