Slyšíš?
Slyšíš?
Jsou bytosti tak křehké
Že sníh jim láme vaz
Ač na bedrech noc
A za pasem kámen táhnou
Chladu všanc
Jsou noci křehké tak
Že svoji tíseň prosvětlují stínem řas
Mě jímá každá struna rozeznělá
Tenká, tenká tak
Že mezi dvěma těly rozechvívá čas
Jsou bytosti tak tiché
Že rozsvěcí si prostor tepem srdce
Tak jen jim neotvírej
Do našich opuštěných těl
Pak oknem vlétne ďas
A zase budeš chtít!
Jsou lásky tiché tak
Že nevyrostlé v hrdle zakoření v květ
A otrhat jej není jak
A plody zralé do krve
Už znovu nerozkvetou v nás
Jsou bytosti tak křehké
Že mlhu v prstech udržel bys snáz
A ticho tenké v křiku neslyšeném
Poslední zrnko
Natažená dlaň
Slyšíš?
Komentáře (17)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk06.08.2023 22:25:47 Misha
piš, dál piš, v Tobě se skrývá velký talent, klobouk smekám dolů z hlavy, moc krásná poezie
05.08.2023 13:05:17 jitoush
..."Uslyšela jsem"...to jemné zachvívání slov,tu křehkost v něze,zjihlý špit a někde v hloubi zašumělo,nech v tichu duši snít......Když dotkne se....tak to já ráda.....líbí........se mi Tvá poetická linka............Ji./úsměv/
Připomělo mi to jeden můj aforismus.....
"Lidé někdy zapomínají na Stvoření,co žijí ve skořápce."
05.08.2023 14:41:08 Ophelia81
Moc děkuji za vnímavé čtení, co víc si přát, než tak být slyšet... též za vřelý komentář... * M.
