A ani v lásce nejsme celí

Jsme celí snad jen v dětské dlani
A v srdci ještě místo pro pár bot
Protančených nocí zítřka
A zvlhlých ranní křehkou láskou
K světu sotva prohnilému krásou
Oděni do mlžné skývy chleba
Lámajíce den

Oživlý květ zelení nezavoní
Jen životem
Po míze slzí odevzdaných bojů
Tlukoucí srdce červeň roní
A zavírá se jako květ
I ve svém otevření

A bílé tělo v rozkvétání
Již samo sebou neosamí
Neopadá v náruč každý den
Své plátky nerozsévá do nebe
Těch dávno odloučených stonků

A ani v lásce nejsme celí víc
Než křísne den svým mžikem