O bílé hodině

O bílé hodině svléknu se neslyšně
Šepot padající kůže zbystří pouze hadi
A ještě u nohou jich dásně zpola vytesané
zazpívají: Nepatříš mi
(v skomírající ozvěně)
Až otřese se půda
(hemžením drobotiny)
Nepatřím si...
Jako by krev v krvi zakládala souznění!
Vždyť bez nohou jsme blíže k zemi
Krev není dech a kosti nejsou člověk
A přece...
Až na dřeň do běla mě omývají čísi slzy
(žal vždy se dovolává luny -
Queen of drama)
Že neslyšíš tikot
Běh nezastaví
Odpočítávání začalo již včera po poledni
To bylo právě před čtyřiceti lety
V nevinné sinalosti radostného otvírání
(tušit lze i za zavřenými dveřmi)

Prodávali ostří
Prý když ho vnoříš v člověka
Na střence vyplivneš lásku
Je to jen stará pověst
Ale o bílé hodině ráda kupuji krvavé