Vše, co se nemění, je zdánlivé...

Kolikrát ses hladiny dotkl
a nezměnila se?
Zčeřená absencí vzdáleného měsíce
Neprotnutá světlem
Jeho tichými šlápotami
Jen v týle se hýbe čas
Sám sebou uvězněn
Kde jsi žil bez mého závětří?
Kolikrát ses zastavil a hledal
Kam cizí házejí drobné kamení
Zatímco sám jak strážce majáku
Ses dotýkal jen jiných kruhů

Kolikrát se hladiny dotkneš
a čekáš, že se nezmění?
Poddajná jen na omak
Podmývá břehy
Ale pak...
Pak ji nezachytíš!


Inspirováno básní Denise Levertovové Všechno, co doléhá, je naléhavé