Kolem chodily bělavé stíny
Pronikaly do okrajů kůže
vepsaným dotekem
Ptaly se na všechno
Slovy vyrývaly čáru obzoru
Jíž nepřekročíš
Ale jsou místa
Na která slovy nestačíš
Bylo to jako když přitloukáš dým
Žádné objetí
Vibrující prostor
Ale bez přítomnosti
Narušená věčnost
Ale bez něhy
Jako bys zadíral provaz
vlhčený soucitem...
Opět čaruješ ANDĚLSKY
20.11.2023 14:19:26 | Dejvis
...jako když paprsek prohřívá hladinu, tebe. Prsty s hladovými bříšky, ach, dívat se nahý do zrcadla, jak vzlíná smutek od pat.
Máš čtivou duši, Ophelie*
15.11.2023 16:07:59 | šerý