Vzpomínky ze skla

Asi jsem čekala
Že přijdeš, než usnu
Rozvěsíš teplo v krbu
A řekneš
Vždyť já Tě znám
Vyslechnu Tvou větu
do konce věků
Někdy ano
Ale ta šňůra zrození
má tisíc uzlů
Na připomínku
Zeptám se své dcery
Jak se jmenuje
Co má ráda
Kolik má prstů na mozku
a dlaní pod srdcem
Zeptám
Jednou se zeptám