Jednou odejdeme spolu

Jednou odejdeme spolu

Představila jsem si ty důlky v tvářích lidí
krmících saň zbloudilou myšlenkou
na Potom
Představila jsem si Tebe - výsměšně vědoucí
ale bez těla
Poskládaný nakřivo - paměť svíčky krátká
Nevíš, jaké to je 
vídat šeptavé stíny o lásce
A pak mi řekl
Nevíš, jaké to je
tisknout se k člověku, který Tě neslýchá
Probíjet hmotu mrtvým pohybem
A přitom vědět
Jednou odejdeme spolu

Autor Ophelia81, 21.12.2023
Přečteno 209x
Tipy 24
ikonkaKomentáře (7)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

21.12.2023 10:15:45   uživatel smazán

Někdy mě napadne pokračování textu, někdy ne. Tady mi zůstal na bříšcích prstů nalepený šedivý pocit. Vlastně bych se chtěl celý umýt. Nevím ale, jestli to pomůže.



je vidět nebo vlastně cítit jazykový "background"

líbí

21.12.2023 12:45:25   Ophelia81

A někdy je ten pobyt v básnickém mezisvětí zvráceně vítaný...

Děkuji...

líbí

21.12.2023 09:08:32   mkinka

Silná báseň v obrazech i slovech, už ten název budí ke čtení. U Tebe číst je velký literární zážitek.

líbí

21.12.2023 12:42:58   Ophelia81

Děkuji Ti za přízeň i slova... *

líbí

21.12.2023 12:45:08   mkinka

Rádo se děje

líbí

21.12.2023 09:07:22   uživatel smazán

tak to někdy je. Ofélie ..

líbí

21.12.2023 12:41:23   Ophelia81

Je...

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel