Představila jsem si ty důlky v tvářích lidí
krmících saň zbloudilou myšlenkou
na Potom
Představila jsem si Tebe - výsměšně vědoucí
ale bez těla
Poskládaný nakřivo - paměť svíčky krátká
Nevíš, jaké to je
vídat šeptavé stíny o lásce
A pak mi řekl
Nevíš, jaké to je
tisknout se k člověku, který Tě neslýchá
Probíjet hmotu mrtvým pohybem
A přitom vědět
Jednou odejdeme spolu
Někdy mě napadne pokračování textu, někdy ne. Tady mi zůstal na bříšcích prstů nalepený šedivý pocit. Vlastně bych se chtěl celý umýt. Nevím ale, jestli to pomůže.
je vidět nebo vlastně cítit jazykový "background"
21.12.2023 10:15:45 | twisted.wicker
A někdy je ten pobyt v básnickém mezisvětí zvráceně vítaný...
Děkuji...
21.12.2023 12:45:25 | Ophelia81
Silná báseň v obrazech i slovech, už ten název budí ke čtení. U Tebe číst je velký literární zážitek.
21.12.2023 09:08:32 | mkinka