Nový druh

Slyšela jsem Tě. Protékals mi uchem a zasekl
se tlapkami. Lovila jsem rozpáraný čas,
lezla prasklými švy jako kočka. Na slově
nezáleželo, rodila jsem svět a on mi dýchal
na záda pupeční šňůrou. Nevěřili jsme na
potom a opékali srdce medium rare podle
návodu. Ale kdyby ses zeptal, jak chutnám,
podala bych Ti ruku, a Ty bys nepoznal, zda
je moje či Tvoje. Nebe už nebylo a ze studny
létaly hvězdy, jak je podpalovaly na počest
nového dne.

Pak už se poskládáme z kostí vysázených po
cestě, bezpohlavně a vyvrženi do čista,
a jako nový druh se rozprostřeme ve vzduchu,
který ztratil paměť.