Bez pocty

               Tam někde leží básník

               v zemi — na Olšanech.

               Roste z něho plevel,

               hřbitovní kvítí.

                     …

               Jak loďku, těžkou závažím,

               vítr žene list mezi hroby,

               ukradený stromu poznání.

                     …

               Dokonce i po smrti

               píše. Na pergameny.

                     …

               Měli jsme stejné ruce.

               Tys je použil.

               Já zameškal.