Tvrz duše

Ty držíš ostrý meč,
ale nezvládáš zkrotit touhu?
Krev teče tiše – nebreč,
zanechá to jasnou strouhu.

Všechny válečníkovy jizvy,
vypráví příběh vlastní.
Nosit tyto medaile výzvy,
zdá se být kontrastní.

Špatné dny jsou jen uhlí v peci,
podněcující vnitřní neutichavý žár.
Odmítnutí, zrada, jed v kleci -
přináší v duši nový dar.

Kontrola není ticho pouhé,
ale bouře, spoutaná v řetězech.
Kdo ztratí klid – ztratí dny dlouhé,
přichází tak o sebe v krutých mrazech.

Když brnění začíná rezavět,
vlastní tvrz je potřeba přestavět.
Meč do ostra nabrousit,
a vnitřního nepřítele řádně přirdousit.

Válka se nevede proti světu,
ale uvnitř proti sobě.
K vítězství dojde jen po střetu,
poražený navždy leží v hrobě.

P. S.
Tahle báseň vznikla v období, kdy bylo nutné udržet rovnováhu.
Když city zesílí, je potřeba posílit i vnitřní obranu.