Anotace: ...
Stromoví starci vrásčí zemi
po zhýralých žeber pasek
a kosají žílami zamženou zeleň
aby vyhnil její statný pel
do kostnatých prababiček hrobišť
hluboko zevnitř právem
v němž nezdá se moc sdílný krásnem
bylo by to zaostalé nevědět
i Kristus byl zmučen v nejvyšších řad
z nepravdivých rad.
22.03.2026 02:32:13 Iva Husárková
název i celá báseň neobyčejná... *** jsem v tichu a v pokoře... děkuji... :-))***
21.03.2026 12:36:52 mkinka
Oslovila, četla jsem vícekrát.
Smutek, víra i bolest, vše v jednom se snoubí s utrpením.
Text s velkým dosahem na dnešní zoufalou dobu.