Panna na hranici

​Na hranici v křeči hoří
dívka kouřem zmámená
plameny ji k smrti moří
vykřikne a zasténá.

Dav se lačně poochvěje
kříčí, tleská, tancuje
soudce se tu v křesle směje
nikdo ji nelituje.

Proces byl jak poutní fraška
nikdo se jí nezastal
byla jako dětská hračka
se kterou si král jen hrál.

Co že vlastně udělala?
kdo by se dnes na to ptal
hlavně, že ten její skutek
někdo mocný potrestal.

A tak dívka zaplatila
za svou něžnou krásu
že s tím mocným neztratila
čest cudného pásu.

Nic si na ni nevzali
hrdě padla s dýmem
nic čistotu nezkalí
ani výrok vinen.