Z vyšší moci 1

 

V Božím jménu mají pletky,

za odpustky tlustý břich,

obklopeni cizími statky,

nepřipouštíc sobě hřích.

 

K víře své je nutí silou,

vírou v Boha, se ohání,

pak předloží tvář milou,

do chrámů lavic je nahání.

 

Gramotností povýšeni,

chudáku ty, rač se ztratit,

dále lidem kapsy plení,

teď nakradené chtějí vrátit.

 

Z jejich nepoctivé moci,

hřbitovy se rázem plní,

neposlušným dali inkvizici,

na "svých" statcích pyšně trůní.

 

Charakter jim hubu křiví,

jak káže jejich dobrý zvyk,

po majetku jako diví,

kdo neposlech, je nebožtík.

 

Myslíc na svůj hodokvas,

mnohým zbyl jen bídy díl,

prelátům zlámati vaz.

Kdože jsi to dopustil?