Poslední moták trestance Smícha

.
Sebrali mne za úsměv na zastávce
za krmení ptáků v letu
s výrazem uštvaného dravce
kuličky z chleba hnětu

Házím je mříží
vrabčákům vranám
supovi pobledlému - nedočkavci rána
Věříš ? I po tolika smrti
mám z umírání trému

Bachaři vzdělaní čistí - jen krutí
jak jeden
ve skvěle padnoucím obleku
s naleštěnými mokasíny

!Líbej nám nohy v pokleku
!Doznej se z viny
!Spatřen jak z pahýlů ční mu peruti

Pojídám žluť vzezření mdlého
již schází mi chuť
pak odejdeš i ty Něho
které jsem nosil největší sousta
a nocí přežrané k ránu prosil
i polibek unesou ústa

Někdy chce člověk trochu více
než oplzlost gest a plný břich
kde staví se Úsměvům šibenice
škleb Úlisných popravil bych
.
.