Smělost šíleného básníka

Anotace: ...promiňte mi prosím, ale je to tak...

Já kritizuji kritiky
a stínám hlavy katům.
Já zapaluji putyky,
trhám závoje šatům.

Já řežu těla voskových panen,
potom je pálím v krbu,
já odolávám vah osudu ramen,
jako když kácím suchou vrbu.

Mě se bojí všechny děti,
jako bych byl Satan sám.
(černý popel vzduchem letí,
já jsem zatím jen váš pán)

Já bořím skleněné mosty
a obávám se prohry jen,
já zneuctívám Boží hosty,
jako by byl život sen.

Kolik z vás to asi vidí?!
Však to brzy spatříte!
Že jsem z rodu krutých lidí
kam vy všichni patříte!