Noční lovec

Neslyšné kroky zní v nočním tichu,
náhle ticho se roztříští v dívčím smíchu,
který však utne jako nůž,
však nyní je na vše pozdě už.

Bystré uši smích zachytily
a život se dívce ke konci chýlí,
nočnímu lovci neunikne
a její výkřik ve tmě zanikne.

Bílé zuby ostřejší než pily,
snadno prokously krční žíly,
lahodná, horká krev oběti,
která umírá v drtivém objetí.

Noční lovec se zvolna nasytil,
hlad svůj na chvíli utišil,
necítí noční chlad ani vítr ledový,
jediné co cítí, je žízeň po krvi.