Krysař (upraveno)

Anotace: Upravená verze stejnojmenné básně zveřejněné roku 2007. Inspirováno pověstí o Krysaři z Hamelnu. Patří do sbírky Z bájí a pověstí.

Sbírka: Z pověstí a dávných časů

Krysař

V den jak každý jiný,
tys velkou práci měl,
abys vyhnal krysy,
snad každý v městě chtěl.

Za odměnu nemalou
na píšťalu začals hrát,
žádná krysa nemohla
v domech déle zůstat stát.

Přes ulice Hamelnu,
vedls je, jak lid si přál,
v člunu na řece Weser,
stále jsi jim k cestě hrál.

Omámené hudbou tvojí
krysy voda spolkla hned,
město rázem pozměnilo
k lepšímu svůj chmurný vzhled.

***

Vracíš se zpět na radnici,
odměnu svou měl bys rád,
starosta však peníze ti
náhle nechce v ruku dát.

Krysy prý jsou mrtvé,
tak jak můžeš škodit,
zlaťáky se budou
k věcem lepším hodit.

Věčnou hrabivostí lidskou
naštván a i zklamán jsi,
když odcházels, chovali se
k tobě hůř než běsní psi.

***

Když nastala neděle,
ke mši volal zvon,
zazněl opět ulicemi
líbezný tvůj tón.

Ne však krysy, ale děti
následují píšťalu
a sbíhají se z Hamelnu
v náhlém štěstí návalu.

Zatím co dospělí
v kostele se modlí,
vychází ti celý
tvůj tajný plán podlý.

K nedalekým horám
tančí děti za tebou,
krásná hudba volá,
jak ty krysy slepě jdou.

Otevřel se jeden vrch,
Koppen z dávných dob již zvaný,
i s dětmi doň jsi vkročil,
osudem to čin byl daný.

Pak za vámi se zavřela,
jak by nikdy nebyla,
a cesta skrze horu dál
jen vzpomínkám patřila.

***

Když mše svatá skončila,
lidé vyšli do ulic,
žádná radost nezbyla,
jenom slzy, víc už nic.

Marně matky volaly
dcery svoje, syny své,
v tohle nedělní ráno
uzřeli tajemství zlé.

Náhle kdosi přiběhl,
ta, co děti hlídat měla,
pravdu, kam se poděly,
lidem kolem rychle děla.

Zhrozivší se všichni
běželi hned k hoře Koppen,
zela tam však sevřená,
jak bez vláhy seschlý pupen.

Plakaly matky zoufalé,
též mužům slzy kanuly,
o sto třicet dětí přišli,
naděje v srdcích zhasnuly.

***

Litují teď všichni,
včetně celé radnice,
k hoře však mohou dnes
už jen nosit kytice.

Litují a proklínají,
že krysaři nedali
peníze, co slíbili mu,
litují, že zalhali.

Jak se ale říká,
pozdě bycha honit,
prosit již je marné
do hor šedých chodit.

***

Krysař vzal si odměnu
místo peněz děti,
neměli mu lidé
k nohám házet smetí!