Smrtka v lustru

Nad hlavou mou cosi mi létá
nad hlavou v kuchyni u stolu.

Já bojím se pohlédnout nahoru.
Tak divný zvuk jak narážení
lebkou na sklo.

Já bojím se tam pohlédnout
by smrtka už pro mě přišla.

Jen dojíst mě nech ty smrtko žravá!
Jen dojíst tu čočku s párkem v talíři.
Já měl bych ještě dát sbohem poslednímu halíři.

Nač budou mi prachy v truhle.Nač?
Já rozdám je všem chudým, by neznali hlad i pláč.

Pak můžu se tam podívat
a poslední přání k ní povídat,
poslední před smrtí.

Tak teď!
Uf, byla to jen můra v lustru vězněná.

Tak krásně je mi , tak vrací se mi radost zpět,
jak z hor ozvěna.

Tak krásný je dnes tento svět.