Ďáblova obhajoba

Nesváděj člověku na ďábla, nesváděj hříchy svých lidí,
nesváděj na něho ani své, pravdu zlou přec každý vidí.
Nesváděj člověku na jiné, nesváděj, nemáš to právo.
Nebudem předstírat nevinné, není to rozhodně zdrávo.

Nesváděj bláhový na ďábla ani zlé hříchy svých předků,
stačí se přeci jen trochu ptát, bylo tam vcelku dost svědků.
Nesváděj, ty bídný na jiné, nesváděj, co sám jsi konal,
raději bys měl přijmout viny své, ten tvůj Bůh by pak míň stonal.

Nesváděj zbaběle na kruté, nesváděj, sami jste krutí.
Výmluvy tvé hříchy nesmyjí, tohle to ti chybí k procitnutí.
Měl by ses napřímit a měl by jsi vstát,
nenuť mně tvým rodem víc pohrdat.