Stinky Walkerz

Anotace: Rány do dveří, kdo že chce zemřít? Tupě se zvedám, levně mu to fakt nedám! Nikde...

Rány do dveří, kdo že chce zemřít?
Tupě se zvedám, levně mu to fakt nedám!
Nikde venku se nesvítí, cestou škrábu se na řiti.
Benga nebo někdo známej? Všude se tu krámy válej.

Šourám se tak ke dveřím, šahám taky po glocku,
nikomu už neveřim, co jsem se kouk do lochu.
Modli se k bohu hochu, možná ti blíž k němu pomůžu trochu.
Tohle převaluje se mi v hlavě, nejdřív mluvit a pak teprv žhavit hlavně.

Praskot dřeva, cože?! Ty dveře maj vydržet i pekla ožeh.
Cvakla pojistka, automat se zvedá,
už se valej dovnitř, kdo tu bude mordýř?
Ruka pevná, jistá, olověný překvápko se chystá.

Už ani vlastním očím věřit se snad nedá.
První záblesk tmu tu prozáří, přesně do čela, no teda.
Sem to ale pašák, k zemi padá první strašák.
To snad ne, tady zombie? Glock už do hlav kulky bombí.

Dead Island u mě v předsíni? Takhle si tapety zasvinim.
Živí jim prej dobře voněj, vnitřnosti teď všude honěj.
Tři už leží, šest furt stojí, proč sou k čertu v stejnokrojích?!
Šest teď leží, tři dou dál, on se snad fakt usmíval!

Můj gun štěká "BUM-BUM" dál, smraďoch dum-dum neustál.
Pistol mlčí, tři šly vedle, to jsem teda v hajzlu hnedle.
Po ruce nic a jestli něco nenajdu, bude mi dost hic, udělaj si ze mě kulajdu.
Rychle běžim do kuchyně, ale zase běžim zpět,
voni sou fakt všude svině! Kolem zombie kousků změť.

Po pravci stůl tu mám, kde k jídlu běžně usedám.
Teď však na to není čas, chmatá po mě ňákej ďas.
Patou do brady tak vyfás, ve střevech se vymáz.
Stůl si rychle obracim, z toho smradu se snad pozvracim.

Lámu nohu stolu, mám z ní teďka zbraň, díky bohu!
Nejblížšímu kopí do hlavy, tahám zpátky svojí zbraň,
začínám se skoro bavit, zašklebim se hnusně naň.
Klacek vrhám jako oštěp, nesmim minout, bože chraň!

Zombík, co jím dostal do ksichtu, sesunul se jako koště,
hlavu rozcák mi tu po bytu, jak horor ve 3D si pouštět.
Dva tu ale pořád jsou, tmou si to dál štrádujou.
Naděláno celkem mám, na záchod tak pospíchám.

Zaběhnu k hajzlíku, od nádržky zvedám poklop,
brokna už tam na mě čeká, a teď zlato, teď je pokrop!
Poprvý je holka v akci, dveře zmizí, švestky taky,
promin holka, díky tobě! Jsem fakt narcis.

Konec návštěv, říkám si tak, hosti odpadli, mastnej zbyl z nich mrak.
Nemačkám už spušť, prohlížim si tichou, masnou poušť.