Křižovaný

Dva trámy pode mnou, to dobré nevěstí,
Právě mi projel hřeb příč kostmi zápěstí.
Ruce i nohy jsou na tom již stejně,
sjednotit se dřevem zkouší mě zřejmě.

Přibili pevně mé tělo k té věci,
vlastní krev nechali z něho ven téci.
Zesláblý, vystaven paprskům, měsíce,
bolestmi prozatím dusím se nejvíce.

Odevzdán úsvitu zemřu zlou smrtí,
to ale stěží jen někoho zdrtí.