Chlad

Anotace: Lehce netradiční báseň,kterou jsem psal když mi bylo 12...myslím

Štěkot psí zní údolím,
zrovna když nevině sním,
pak se nááhle probudím,
s čelem oroseným.

Dům stín zlověstně vrhá,
když Chlad na kliku sahá,
sedmero závor strhá
a dveře otevírá.

Slyším vrzání podlahy,
a bez jediné úvahy,
s malou dávkou odvahy,
Chlad velice zlé povahy.

Sklo v tabulkách praskalo
a mrazivo mě zalilo
když zlo se ke mně sápalo
a v propasti mě výtalo

Nekonečný ohně plamen,
my se jeho uhlím stanem,
ten nekonečně dlouhý sten,
navždy zní pekelným temnem.