Dopisy An Juanitě

Anotace: ty, kdož vcházíš, vzdej se vší naděje.

Neemocnost

je to fér
snídat každé ráno sám
v pokoji s poškozeným nábytkem
buď a nebo
řekl jsem si, že tedy buď
a takhle to dopadlo
byla to zdánlivě jen kapka do džbánu
ale i jedna mrňavá kapka se jednou stane kapkou poslední
chtělo se mi žít naplno a před ničím se nestavět
ale nakonec jsem si musel ušít ochranný oděv
nepromokavý plášť, který by mě kryl před kyselým deštěm okolního světa
dělal jsem ze sebe šaška
dlouho
ale pak jsem změnil směr
a začal jsem lidem spíš vyhrožovat
říkal jsem zlé věci
jako třeba
"jakkoli se mě dotkneš,
spálíš se
jakkoli na mě pohlédneš, oslepneš
jakkoli mě nasereš, já ti to vrátím"

chci už domů
odpusť mi
za to že jsem si ubližoval
jakkoliv jsme si teď blízko, tak má mysl je dávno pryč


Hněv

Tak jsem vzal žlutou barvu a natřel s ní všechny dveře
abych, když někdy budu sahat na tu špinavou kliku a chtít vejít
abych věděl, že uvnitř mě čekají jen zasraně žluté stěny
stejně tak jsem mohl natřít všechny dveře na rudo
ale kdo by se takových dveří dotkl, když rudou používáš ty?
zkurvysyn je zkurvysyn, tak jako ty jsi pitomá žába, protože ti nikdo neřekl, že mozek musíš mít připojen k tělu
tvoje problémy jsou pro mě španělské vesnice
já jsem tady král
ty pěkné kvítko
s trny plnými jedu
ty pěkná rostlinko
utrhnu tě a pak si tě usuším
tvoje problémy jsou jako písek
anebo hrad z písku
a my ho zboříme

to co jsi udělala, to byla pitomost
jsi nikde protože já jsem chtěl abys byla nikde a jsi beze mě a to je nikde
jsi moje velké nic a já jsem tvůj velký omyl a oba jsme jen malou tečkou ve vesmíru


Život

zabíjel muže
ženy i děti
lidé, které zabil
si byli rovni
mohl to být kdokoliv
bylo to jedno

nedělal jsem to kvůli sexu
nedělal jsem to kvůli moci
neměl jsem motiv
ubil jsem těhotnou ženu
tříletého syna
i nenarozené dítě
utahovat šálu kolem krku a pozorovat ty oči
vzrušení z toho
jak se odírá kůže
je to vzrušení
vsunout do těla nůž
není jiný pocit
tu první vraždu vidím zpomaleně
ty další už byly rutina
už nemůžu najít draka
kterého honím
už nemůžu

bylo to jako rozbít sklo
bylo to jako se nadechnout

můžu cítit vinu nebo soucit?
můžu
každý den o mně zjistíš něco nového
jsem jen kulka která minula svůj cíl
a ..
..strčte si své závěry někam