Ne-přítel

Když jsem tak seděl a přemýšlel
na dveře zaklepal nepřítel
říkám mu táhni, běž o dům dál
on pouze tiše za oknem stál

Oheň již v krbu skomírá
uvnitř mě cosi umírá
oči mi zvolna padají
a už jen vřískám ze spaní

Kdybych tak vzhůru vydržel
možná bych tolik netrpěl
dveře i okna dokořán,
ležím tu zemi zpitý jak pán

Kráčíme tichou ulicí
lidé nás nevidí, neslyší
stín slábne, mizí, je tentam
smrtka se řehtá, co bude dál?