Slyšíš, Anděli?!

Slyšíš, Anděli?!
Slyšíš ty děsivé skřeky umrlčí,
Jenž pekelník svou hnusnou tlamou plive?
Jak jazykem svým rozeklaným co uhel černým
od lží a podlostí ječí píseň záhrobní?
Dští sýru, co ti bílá křídla popálí?

Utíkáš, Anděli?!
Utíkej, běž, spěchej o překot!
V patách za tebou
Je satan sám!
Krvelačné drápy jako nože ostré
Co nevidět ti do zad ponoří
Po tvojí duši lační, hnusně se pitvoří
Na kusy trhá, zuby křivé do tvého těla zaboří!

Pláčeš, Anděli?!
Plač, děsem, hrůzou a zatracením!
Ďábel plameny a oheň vypouští
A z křídel tvých – jen popel….
Pekelník do očí ti hledí…
Oči šelmy, krví podlité, jen děs v nich, nenávist a zmar
ve tváři škleb……
Jsi ztracen, Anděli…

v pekle
v propasti
ve tmě

S Á M

Padni na kolena, skloň hlavu,k Bohu se modli!
„Otče náš…“