Sadař

Sadař večer, zbaven spánku
Obchází svůj vinohrad
To jde se napít tokajského,
Aby ve dne mohl spát.

Kráčí tiše, milí bratři
A zvuku nemá jeho dech,
Kdo ho takto v noci spatří,
Ježí chlupy na zádech.

Kdo ho spatří, spásu hledá
V útěku nebo modlitbě, -
Sadař obměkčit se nedá,
Už víno chystá k úlitbě.

Chlemtá lačně, jako zvíře
Tu sladkou mízu tekutou,
A pak dál jde novou nocí
Do temnoty obutou.

---------------------------

Upír k ránu, zbaven půstu,
Obešel již vinohrad,
Ochutnal již tokajského
A tak může tiše spát.

O keř zítra více bude
V jeho temné vinici,
Z jeho plodů neubude,
Už sadí ho tam hrobníci.