Zrcadlo

Zrcadlo

 

 

Stojím ve stínu zrcadla,
nahá a jaksi průhledná.


Mám slabé nohy, vlasy rozcuchaný.
Oči, z životů minulých tak unavený.

Zrcadlení blýská, odraz se mění.
Po těle i v duši mučí mě chvění.


Hříchy a vztek do kůže vepsané
nešeptej ďáble... prosím... "NÉ!"


Jizvy života bělostné jak smrt.
"Sama sis je způsobila, mě nesuď!"

Padám na kolena, zavírám oči.
"Už dost," křičím do té zlé moci.


"Dost? Co vidíš, jsi TY.
tak proč dělat drahoty?"


"V mém odrazu lze spatřit vše.
Vše, co tak urputně skrýváte."


Pláču...nechci to vidět.
jenže pak..
Já přeci nejsem oběť!


Semknu rty, hrdě se postavím.
"Jsem silná, stíny mě nezlomí!"


Najednou, nevidím jen zlo.
Lásku a soucit teď ukazuje zrcadlo.


"Život není černobílý,"zašeptám.
Otočím se zády
a vykročím... žít dál...

Autor Miss_Rosa, 22.02.2020
Přečteno 634x
Tipy 12
Poslední tipující: Jeněcovevzduchukrásného, JC senior, vlnka, Amonasr, Now, Slovanská Julie, jenommarie
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Co ukazuje zrcadlo?
Pravdu...!!
**

27.02.2020 13:55:52 | JC senior

Děkuji všem... Snad někomu pomůže. To byl účel :-)

23.02.2020 21:37:56 | Miss_Rosa

Velmi zajímavá báseň. Člověk se musí sám se sebou srovnat, to je důležité

23.02.2020 21:08:57 | Roser

Před sebou neutečeme, to víme nejlíp. Moc pěkná:-)

23.02.2020 19:03:14 | vlnka

Hezké komentáře i jako celek. ^ST^ ;-)

22.02.2020 23:12:04 | jenommarie

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí