Odrazy v odrazech

 

...jsme

...jen odrazy v odrazech

a nedokonalé obrysy bez tváří halící stín dávných dob,

jež chátrají pod modrým světlem.

Vrásky a tajemství vzal splín, který démonům přijde vhod.

 

Posečkejme, než modrou vezme opět smrt nečekaná,

sic kráčejíc potichu ve zbytcích nás samých z rána -

uvadá

a

padá

do propasti času, kde monstra prožívají muka zla.

Tam kdysi zbyl onen stín, co šeptal naše dvě jména.

 

Posečkej ve zbytcích charakterů, moje lásko a věř,

že jsme pro ně chátrou, lůzou, trofeje a lovná zvěř.

 

Naše činy však určí původ nás samých, skryti v maskách,

skryti v údělu tohoto světa za závojem nenávisti,

tajemné hry ztroskotanců v citech a ztraceni v láskách.

Dva predátoři pravdy, dva v údělu svém, kteří se mstí...

 

Jenže ta láska ani strach nenesou vinu v konání světa,

nemůžeme vzít v potaz dobro a zlo, jen upřímnost sténá -

dvě jména, jež jsou navždy skryta

a kde zbyde pouze jedna

maska.