Na břehu...

Anotace: Snad mi pan Nezval odpustí!

Na břehu řeky Svratky, vždy rád jsem pil.
V rákosí moje zvratky, vajglama posetá tráva.
Chlastal jsem denně, než jsem se utopil
když na kraji řeky, zakop´jsem o pahýl.
Voda byla těžká, chladná, kalná, tmavá.

I za slunného léta, popíjel jsem vín
a pak pod obraz, viděl jsem bílé krysy.
Cítil jsem vůni piva, různých lihovin,
neměl jsem starosti, žádný splýn.
Chtěl bych tam chodit zas, jako kdysi.

Jsou možná lepší místa, kde měl jsem pít,
než kluzký břeh, temné řeky Svratky.
Na tom břehu pohřeb chci mít,
náhrobek z pivních lahví, přeji si postavit.
Do řeky vylejt láhev dobrý vodky.