Zimní pracovně-alkoholická.

Anotace: Veršovánka vznikla při práci, den po koncertě pana Plíhala, mě od večera bolely ještě od smíchu tváře a myšlenka přišla tak nenápadně. Vznikla tato krátkost, ale pokud se nad ní někdo alespoň trošku usměje, pak tu nezabírá místo zbytečně.

Stojím u soustruhu, teče mi nudla,
radost má ze zimy jak ocel ztuhla.
Jak zahřát se bez tebe je způsob jedinný,
tváře mi rozmrzaj tuhnou mi ledviny.

Autor Dračičák, 23.11.2007

Přečteno 655x

Tipy 19

Poslední tipující: Lenni, jehlaspichlas, Poeticka, maena, Veru, journeyman, NikitaNikaT., wind4ever, B.a.r.b.a.r, fire.fly, ...