V neznělém akordu
foukací harmoniky
táhlý vzlyk osudu
života pro komiky.
Praskání ohně
teplo okamžiků
vlezlo si do mně
po boku revmatiků.
Přátelé moji
přiložte větvičku
ať chvíli svítí
na naší písničku.
Dědkové moji
trochu života
do umírání
...
Moc pěkně napsané, přeji ještě hodně a hodně moc života ;-)... no a k tomu komentáři, vy chlapi jste strašní, ale co bychom si bez vás my ženy počaly? :-D
08.08.2008 22:54:00 | ona
Do jakého umírání??? Fujky. Ale básenka je obsahově pěkná a ač jsem nechtěla za to umírání, nakonec jsem dala ST! :o)
08.08.2008 15:40:00 | NikitaNikaT.
Acjójó: to by se počítaly hvězdičky, to by se klouzalo po hvězdné dráze, oči by byly jak ty jiskřičky ,ach, ´jojójó, tak blaze by bylo být tak také u toho táboráku...AHOJ, "vandrovní" jiřička
08.08.2008 14:05:00 | jiřička
...u táboráků,s kytarou,opékání buřtů,pohodička...
ách jo,teď už jenom ve vzpomínce...
08.08.2008 14:03:00 | Květka Š.